Odpověď na názor

[8] V jistém smyslu máte pravdu, zabýval jsem se tím, v čem se liší věda a pavěda a jestli existuje nějaký Bůh, který může zasahovat do dění v rozporu s fyzikálními zákony. Zjistil jsem to, že šarlatáni (léčitelé apod.) se často ohánějí tím, že mají nadpřirozené schopnosti. A proč by ne? Průšvih je v tom, že v momentě, kdy tyhle schopnosti začnete zkoumat, tak se můžou vypnout, protože jsou přeci nadpřirozené. Takže zde vědecký postup může selhat a největší problém je v tom, že věda v tomto momentě nemůže tyhle hypotézy vyvrátit. Ale ani potvrdit, takže z vědeckého pohledu se vlastně ani o hypotézy nejedná, pouze o řeči. To, že věda je postavena na nějakém předpokladu a vlastně od počátku není exaktní, je podle mne pravda. Protože základ leží v antické filozofii, která jaksi spadla z nebe, hlavně v logice. Věda je postavena na tom, že některé výroky můžeme kvalifikovat jestli jsou pravda, nebo nepravda a že platí logika. Bez logiky bychom těžko potvrzovali či vyvraceli hypotézy, a zde vidím kámen úrazu.

Co se týká exaktnosti experimentu, je to opět věc logiky. Je pravda, že spousta "vědců" k experimentu přistupuje celkem laxně, ale opravdový experiment má za výsledek pozorování veličin s nějakou chybou, která je ovšem nedílnou součástí výsledku. Pokud tedy hypotéza dává předpovědi v rámci chyby, můžeme říct, že v nějaké omezené míře platí, ale vědec by nikdy neměl říkat, že je ta hypotéza na 100% pravdivá. Tohle ale řadový občan netuší a i když se vědec s předpovědí v rámci chyby strefí (předpověď: zítra bude pršet na 80%, pozorování: neprší), je velmi módní na něj nadávat, že tomu nerozumí. Pokud někdo chce 100% předpovědi, věda je z principu dát nemůže, ale je pořád lepší než pavěda, kde je míra spolehlivosti určitě úplně jinde.