Odpověď na názor

[19] Taky nejsem pravnik, ale o vine v trestnim rizeni rozhoduje vzdy individualne soud na zaklade predlozenych dukazu (ktere posuzuje vicemene podle sveho uvazeni). O zadnych "precedencnich" rozsudcich nevim.
Podle prumerne obecne internetove vzdelanosti, ktera u soudu rozhodne nebude o nic vyssi, bych odhadoval, ze by soud vyslechl soudniho znalce v dane oblasti a dal mu vicemene za pravdu.

Velky rozdil ve vami uvadenych prikladech neni - nelze se na to divat jenom technokraticky.
Ten soubor by nebyl k nicemu, pokud pisete, ze heslo by nekde bylo verejne dostupne. (Kdyby byl "k nicemu", tak ho od vas prece nikdo nebude stahovat.)
Proste pokud nekomu (cizimu) nabidnete/umoznite ziskat kopii, kterou lze jakymkoliv zpusobem 'zprovoznit', porusujete 'zakaz vytvareni kopii'. Nezalezi na poctu kliknuti ani nicem podobnem. Opet odkazuji na muj priklad se specialnim kodekem (jehoz nalezeni a stazeni by take vyzadovalo nekolik kliknuti).

Nebylo by dokonce OK ani kdybych kamaradce vystavil na jedinou hodinu na zaheslovane FTP (kam by navic firewall zakazal pristup vsem ostatnim) zasifrovany film konspirativne pojmenovany jako ubuntu.iso a hesla poseptal jenom ji primo do ouska. Tady je ale jasne videt rozdil mezi porusenim zakona a obtiznosti jeho odhaleni a prokazani.

Pokud chcete (cokoliv krome softwaru) stahovat uplne 'legalne' a zadarmo, tahejte tam, kde se nesdili (treba z webu, ftp, ...), nebo tam kde se sdili sdilejte jenom to, co se sdilet 'muze' (vlastni vytvory, sw u ktereho se to 'smi' napr. distribuce linuxu, nebo treba nahodne vygenerovane soubory apod.). A samozrejme pozor na sdileni prave stazenych casti u nekterych typu siti.