Odpověď na názor

[23]

Penize, pohledavka .... na tom to neuargumentujete. Ona si totiz ta osoba A zase to stovku muze hned vybrat (hned pote co banka pujcila 90 Kc osobe B), treba i hotove :-). Kde je pohledavka? Realne je v ekonomice 190 Kc. Neni to uplne intuitivni, priznavam. Ale na tomhle "triku" funguje bankovnictvi uz nejaky ten patek.

>> Pokud budete iterovat do nekonecna,
>> bude mit banka jmeni 100 Kc, zavazky 1000
>> Kc a pohledavky 900 Kc,
>> Osoba a bude mit vuci bance pohledvaku 100kc a ostatni
>> budou mit pohledavky a zavazky ve vysi ((0,9)^n)*100.

Ano, trochu zjednodusene, ale takhle nejak to funguje. Na zacatku bylo 100, na konci je 1000. V realite je to jeste o trochu peprnejsi, protoze banku zajima jen aby mela dostatecne (tj zakonem predepsane) rezervy.

Prave frakcni bankovnictvi, ktere umoznuje varit bankam penize z niceho (respektive delat z trochy penez hodne penez), povazuju za jednu z pricin soucasnych bankovnich potizi, mimo CR samozrejme, tady se lidi z tema pujckama prece jeste jenom tolik nerouzsoupli. Kolikrat muze banka penize rozmnozit a pritom si porad udrzet dostatecnou rezervu je hezky vysvetlene na wikipedii (http://en.wikipedia.org/wiki/Fractional_Banking). I s prehlednou grafikou toho jak to dopadne kdyz nekdo ulozi 100$ v bance a banka musi mit 10% rezerv: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Fractional-reserve_banking_with_varying_reserve_requirements.gif ze 100$ je najednou 1000$