Jen tak pod čarou

20. 11. 2007 19:13 Tomáš Kapler

Mám radost, že tento naprosto bezvýznamný blog občas čte i někdo z těch, o kterých píšu. Nejdřív na základě mého zjištění, že seznam podvádí s výsledky vyhledávání, reagoval promptně sám velký Lukačovič, když toto chování nejdříve vyvracel, pak bagatelizoval, přiznal a nakonec nechal změnit.

Nyní píši o chování online map, u druhého příspěvku se mi v diskusi ozvala produktová manažerka atlasích map, pod třetím zas diskutuje člověk ze seznamáckých map, ani jednoho jsem nikdy neviděl, ale prostě se sem nějak dostali. Seznam teď dokonce změnil výchozí chování svých map a při hledání nejasného výsledku už nepřibližuje. Je to trochu škoda, protože to nepřiblíží ani na takový dotaz jakým je „praha“ (pravděpodobně proto, že na 3. místě jsou hotely Praha v Brně), nicméně zjevně alespoň některé mé argumenty někdo zvažoval, což bylo účelem článku.

Ještě k těm návrhům – rozhodně to nebylo myšleno jako kompletní analýza optimálního chování, za tu by někdo musel zaplatit, prostě jsem chtěl poukázat na rozdíly v uvažování map a přijít s nějakými dalšími nápady. Určitě nejsou univerzálně použitelné, určitě se dají v mnohém vylepšit, zejména proto, že nemám exaktní data a pro opravdu kvalitní řešení jsou také dobré uživatelské testy. Když by ale nějaká firma měla zájem, děláme analýzy použitelnosti, jsme schopni provést i uživatelské testy (je to ale pálka, spíše používáme jen nějaký dummy test např. s manželkou, dítětem atp.).

Určitě ale na to mají vyhledavače vlastní týmy (alespoň doufám). Znám ovšem vývoj podobných aplikací a vím, že často tyto „detaily“ řeší jen příšlušný programátor, který má čistě programátorsko analytický pohled, a často používá postupy, které jsou jasné jen jemu, protože celou aplikaci tvořil. Třeba stačí takovýto postup: vzít všechny dotazy, které se hledají více než jedenkrát denně (bude jich třeba 50 tisíc), a nějak je automaticky roztřídit na nějaké typické dotazy, např. „ulice“, „ulice, město“, „město, ulice“, „ulice čp“, „zájmový bod“ …, a stanovit pro ně různé výstupy. Následně pak zkusit vzít si pár set nejčastějších či potenciálně nejproblematič­tějších dotazy, zkusit si předem tipnout, jaký výsledek asi uživatel očekával (by chtěl) a vyzkoušet, jaký to dá, výsledek analyzovat a pak upravit algoritmus.

Offtopic

Opět mě zas rozesmály některé komentáře lidí, kteří zjevně dokáží myslet jen v intencích své vlastní vesnice a odmítají jakýkoliv názor na cokoliv, jejich komentáře jsou zajímavé tím, že neobsahují jediný argument a jediný návrh řešení, pouze něco ve smyslu, že jsem debil, jako bych to snad sám nevěděl. Omlouvám se tímto těm pár rozumným jedincům, co se diví, že jsem na některá tato individua hrubý, ale prostě tohle je můj blog, a jestli to nechtějí číst, tak ať sem nechodí. Mohu poradit i kraťounký zápis do HOSTS, který pokaždé, když by chtěli jít omylem na internet.blog­.lupa.cz je počítač přesměroval na www.bobik.cz kam nepochybně původně mířili. Samozřejmě rozumné jedince vítám, raději budu mít 3 rozumné čtenáře než mít „nejnavštěvovanější blog v České Republice“ plný „uhrovatých teenagerů“.

Nejhorší je, když píšete o nějakém typickém chování třeba 90 % uživatelů. Těchto 90 % uživatelů to nijak neokomentuje, ale každý 10 návštěvník vám napíše, jaký jste debil, že on to používá jinak, a vy pak máte, můžete mít třeba samé nesouhlasné komentáře, a přesto máte pravdu. Tohle mě před pár lety značně konsternovalo, teď už to naopak schválně používám a těším se, jak se zase nějaký hňup chytne.

Zvláštní kapitolou je ta spousta rádoby SEO expertů a jiných ňoumů furt plácá něco o nějakých google, seznam, alexa … rancích, zpětných odkazech a dalších nesmyslech, sami dělali tak možná www stránky své kočky domácí a spolužačky Vlastičky, za to že jim dá (pusu), ale o tom jak to funguje u webů a businessu velkých firem vědí kulový. Já své první osobní stránky dělal v roce 1995 (2 roky předtím jsem měl soukromou BBS), první firemní stránky jsem dělal v roce 1997 pro firmu, kde jsem pracoval a tam jsou také mé první pokusy dostat ji na první místa ve vyhledavačích (tehdy stačilo nazvat stránky AAAněco a první místo bylo zaručeno, Seznam a spol řadily totiž firmy podle abecedy a fulltext byl ještě málo použitelný). Takže ty věčené narážky, jak se snad nějakým odkazem, který se objeví na tomhle z hlediska vyhledavačů bezvýznamném blogu, snažím dostat klienty do top 10, mi přijdou opravdu úsměvné, jenom od června t.r. jsem udělal asi firemních 50 webů a na většinu z nich bych sem odkaz nikdy nedal, protože mají prostě jinou formu komunikace než blogování sprostého dlaždiče, které tu razím.

P.S.: tento příspěvek obsahuje jediný link, a to na bobíka, se kterým nemám nic společného

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).