Odpověď na názor

[5] ale prlajz. Je rozdělme trochu komodity podle skupin a je třeba poznamenat že poptávka po naprosté většině komodit u nás bude stále stejná - furt budeme jíst, pít atd. Co se změní bude struktura, ale to se paradoxně může projevit naprosto jinak - např. u alkoholu bude výrazný nárůst spotřeby piva, jednak proto že je třeba pít na žal, ale hlavně proto, protože lidé nebudou kupovat dražší značky a tak se vrátí k českému pivu. A právě změna značek směrem k levnějším bude tou nejviditelnější letošní změnou a pro mnoho firem je to impuls právě k reklamě, neboť mají najednou větší skupinu potenciálních zákazníků, která hledá změnu za jejich současnou značku.
Komodit, kde se bude šetřit je velmi málo - jsou to typicky drahé komodity, kde se dá doba jejich koupě odložit - auta, nemovitosti. Zde může velmi dobře zapůsobit stát, který má prostředky poptávku ovlivnit - viz dnešní německý tah s dotací na nové auto, když se sešrotuje staré - to by měli udělat i u nás, už proto, že tu máme nejstarší vozový park z celé EU a s tím související velké procento smrtelných nehod (ale to odbočuji).
Pokles bude v oblasti služeb, lidé budou méně často chodit do restaurací a dopřejí si méně serepetiček při stříhání vlasů (ale oblíbené kadeřníky moc měnit nebudou).
Problémy budou spíš lokálního charakteru v místech, kde se zkrachovaly či masivně propouštěly nějaké továrny, než že by byly nějakého globálního celospolečenského charakteru.
Ceny za jednotlivé marketingové možnosti ani náhodou neklesnou na třetinu, většinově zůstanou na letošních cenách. A tak tvrdit, že snižuji náklady na marekting, protože klesne konkurence a ceny reklamy je alibismus a lhaní si do vlastní kapsy. Je možné dosáhnout úspory, ale právě jen když se bude hledat větší efektivita (např. využívat uvolněná místa v téměř krachujících médiích, která budou ráda i za tu třetinu). Ale je třeba se zamyslet, jestli by nešlo právě díky tomu objem zvýšit, když by se náklady na marketing zachovaly/zvýšily.

Propustit obchodníky je prostě blbý nápad za předpokladu, že zisk z propuštěného obchodníka je větší než náklad na jeho zaměstnávání. A to samé marketing.
Firma která se začíná chovat efektivně až v době, kdy jí kouří koudel u zadku si nezaslouží nic jiného, než aby zkrachovala. Je jasné že s větším rozpočtem a s rezervami je možné více peněz věnovat na ne zcela jisté projekty, ale nemůže být takto vyhazováno 2/3 všech prostředků.
A zaměňovat hledání efektivity s bezmyšlenkovitým řezáním nákladů je prostě chyba, je nutné si uvědomit že chybějící koruna se dá nejenom ušetřit, ale i vydělat. A je strašná škoda že všichni myslí jen na to šetření a nesnaží se hledat v té krizi i příležitosti (viz ten příklad s automobilovými dodavateli).