Odpověď na názor

[5] asi jsem to špatně vysvětlil ve svém bodu [4] - nejde o komplexní poskytnutí údajů každému lékaři, ale o poskytnutí všech údajů, které mohou mít vliv na práci toho daného lékaře pro vaše konkrétní obtíže. Takže zubař nemusí vědět o hemoroidech, ale může být informován o vysokém tlaku, který má vliv na účinnost lokálních anestetik, samozřejmě o alergiích na některé léky, o operaci obličeje po bouračce před 20 lety, která pozměnila jeho nervová zakončení a třeba o psychiatrickém posudku o simulantství. Pacient, který nechce dát svému doktorovi veškeré údaje, které doktoru pomohou vyřešit jeho obtíže nemá u doktora co dělat.

Navíc jak už jsem psal, tak dnešní zabezpečení je horší než centrální databáze, dnes můžete jakékoliv údaje od jakéhokoliv doktora získat ať už úplatkem (stačí jen nějakého administrativního pracovníka), tak prostým vyžádáním se správnými razítky, a nemáte žádnou možnost zjistit, že k tomu došlo.

Se správně vedeným centralizovaným řešením může mít třeba každý pacient možnost zjistit, jaké údaje kdo prohlížel a kdy a s jakým udaným důvodem a v případě pochybností může dát věc prošetřit.

Samozřejmě vedle podobně zefektivněného veřejného zdravotnictví může i nadále existovat čistě soukromé zdravotnictví, kde se můžete nechat ošetřit s platbou na dřevo zcela bez dalších údajů, stejně ostatně musí existovat i péče o pacienty bez komplexní zdravotní dokumentace, např. cizinci.

A když už jsme u těch výhod, tak samozřejmostí je též hlídání pravidelných preventivních prohlídek, na které by se pak měla vázat i následná úhrada léčebných výhod. Tj. jestliže by měly ženy po 40 navštěvovat každých 12 měsíců mammograf tak žena, která tam ani jednou nepřišla a ve 45 jí diagnostikovali nádor ve druhém stádiu, jehož léčba bude o 1 milion dražší než kdyby ji na něj přišli před rokem, tam by ji tato léčba navíc nebyla hrazena (nebo jen velmi omezeně). Podobně tak pravidelné návštěvy zubaře a tak dále. Každý pacient by se mohl kdykoliv přesvědčit kdy má jaké termíny jak přes net, tak by mu to řekl každý doktor.

Tohle všechno jsou věci, které ušetří ohromné množství prostředků, ohromné množství administrativních pracovníků a času doktorů pro administrativní úkony, sníží nemocnost, tedy i potřebné kapacity a tedy sníží náklady a zvýší přínosy a rozdíl je možné investovat do lepšího vybavení a tedy opět do lepšího zdravotnictví. A nebo třeba do více hrazených léků, ať se vrátím k tématu.

Dobrovolnost je k ničemu, dobrovolnost vyžaduje snahu a znalost. 90% lidí o něčem jako elektronická zdravotní karta netuší, a ti co ano neví jak se zapojit, nechtějí si to oběhávat atd. Navíc nezaručuje využitelnost u doktorů, kteří nemusí mít k tomu technické prostředky ani zaškolení. Díky nízkému zapojení se také nedají využít mnohé ze zmíněných výhod.

Nová vláda chce zavézt elektronické volby. Ty vyžadují vlastnictví elektronického tokenu - čipové karty, kterým se prokazuje volič (je to složitější a mimo téma, doporučuji článek třeba i tady u mě (http://internet.blog.lupa.cz/volby-v-cr-volby-pres-internet-a-sms-estonsko-budiz-vzorem), která může být integrována s občanským průkazem a právě i třeba se zdravotní kartou. A stejně jako může takto dokonale identifikovaný volič volit přes internet, může pak IMHO i objednávat léky po internetu (kromě čipové karty máte též USB čtečku čipových karet, v Estonsku je nyní za 150 Kč a je všude, v každé e-café, v každé domácnosti).

Abych ještě dál rozvinul článek: Dokonce mohou být občas i online návštěvy lékaře, např. jestliže se máte každé 3 měsíce dostavit na kontrolu u lékaře pro nový recept na léky na astma či antikoncepci, a lékař se vás tam jen zeptá jestli se něco nezměnilo, jestli jste neměli nějaké obtíže atp., tak tato diskuse klidně může být online, případně rovnou formou nějakých předefinovaných otázek, po jejich kontrole doktorem vám pak buď rovnou předepíše další dávky a vy nikam nemusíte (jen do lékárny nebo si je pošlete online), nebo si vás pozve na osobní kontrolu.