Učitelka označila žákyni před celou třídou za primitiva a co na to web Nejvyššího správního soudu?

Weby soudů jsou určitě zdrojem zajímavých informací a dlouho jsme záviděli amíkům, že si mohou přečíst rozsudky na webu doslova pár minut po jejich vynesení. Musím proto pochválit Nejvyšší správní soud a upozornit zároveň na jednu zajímavou causu.

Původně nejspíše asi dlouhodobá sousedská nevraživost kantorky a rodiny její studentky se od městského úřadu dostala přes krajský úřad a krajský soud až k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle soudců Nejvyššího správního soudu ale nelze kantorce vytýkat, že použila negativně citově zabarvené slovo, protože výchovné působení vyžaduje určitou citovou angažovanost. Sice můžeme k této cause podotknout Konec dobrý, všechno dobré, ale ten, kdo se někdy ocitl ve víru přestupkového řízení, kantorce určitě dvouleté martýrium nezávidí. Cituji z tiskové zprávy z webu NSS podle rozsudku sp. zn. 2 As 60/2006:

V říjnu 2004 podala žena z Otrokovic (dále navrhovatelka) na místní městský úřad návrh na projednání přestupku urážky na cti. Toho se měla dopustit profesorka angličtiny, která její dceru nazvala primitivem. Výslech svědků na městském úřadu přinesl tvrzení proti tvrzení. Učitelka tvrdila, že o dívce pouze po vyučování v soukromém rozhovoru se svým žákem – kamarádem jmenované řekla, že se on stýká s lidmi, které učitelka považuje za primitivní a kvůli tomu se mu horší jeho prospěch i chování. Ve vztahu k dívce tento názor zdůvodnila tím, že si vodila kamarády, kteří grafity ničili dům za několik milionů. Dále kantorka popsala pohoršující a obtěžující chování rodiny této dívky k ní a jejímu manželovi, např. to, že ji „neustále někdo obtěžuje dlouhým zvoněním na zvonek, kdosi jí na poštovní schránku napsal hrubý vulgarismus a sama slečna na ni jednou zčásti obnažila své pozadí“. Navrhovatelka naproti tomu tvrdila, že učitelka označila její dceru před celou třídou za primitiva, přičemž toto slovo označuje někoho „nevychovaného, blbého, jednoduchého, prostě opici“. Tak došlo k ponížení a zesměšnění celé její rodiny. Mimo jiné vytkla také kantorce, že jí její manžel rozkopává boty přede dveřmi. K tomu učitelka dodala, že to „její manžel dělá z hygienických důvodů, neboť nechce, aby se jeho boty dotýkaly bot pana D.“(…)

Podle soudců NSS nelze učitelce vytýkat, že použila negativně citově zabarvené slovo, protože výchovné působení vyžaduje určitou citovou angažovanost. „Je těžko představitelné, že by při výchovném určování dobrých a špatných příkladů mohla žalobkyně používat pouze neutrální slova. Požadování takové neutrálnosti či, módně řečeno, politické korektnosti, by výrazně zmenšilo účinky výchovného působení, neboť by se jí učitel nezřídka zcela vzdálil i jazykovému diskurzu svých žáků, aniž by taková neutrálnost či hodnotová bezbarvost projevu byla právně vyžadována“, uvádí se v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Učitelé musí mluvit přiměřeně tomu, v jaké situaci hovoří a před jakými žáky stojí.(…)