Odpověď na názor

30: že uft-8 šetří paměť je bez diskuse. nicméně k tomu bych dodal jeden poznatek ze své dvacetileté praxe. nesmyslné šetření pamětí bylo vždycky zdrojem těch největších problémů a posléze generátorem těch největších nákladů. šetřit paměť (stejně tak jako optimalizovat na jiná kritéria) je užitečné jen tam, kde to má smysl.

jen připomenu - celý humbuk kolem Y2K a miliardové náklady není nic jiného, než důsledek ušetření několika bajtů

Unicode - už tehdy když Unicode zavedlo dvoubajtové znaky mi došlo, že je to jen začátek dalšího průšvihu ve stylu nemístné šetření paměti. vývoj mi dal za pravdu, záhy se zjistilo, že to nestačí a rozšířilo se to na 4 bajty a teď máme ty důsledky. zbytečné kódování utf-16, které nasbíralo snad všechny nevýhody, které mohou nastat. různé přepínací a speciální znaky, které jsou tu jen jako pozůstatek z bordelu, kdy Unicode chtělo fungoval na dvou bajtech. a navíc zbytečné omezení na 21 bitů jen proto, aby bylo možné vůbec utf-16 a přepínací znaky udržet ve funkčnosti.

nic nenadělá větší bordel, než nesmyslné šetření paměti tam, kde to není potřeba. ale teď vám rozdávám svoje know how, ke kterému jsem se musel tvrdě dopracovat a nabít si několikrát velmi tvrdě čumák. takže raději mlčím.